Proč na Vánoce pečeme?

23. listopadu 2020

Co se vám vybaví jako první, když se řekne slovo Vánoce? Zdobení stromečku, štědrovečerní večeře, nadílka od Ježíška nebo chvíle pohody strávené s rodinou? Ať už je to cokoli, jsou Vánoce svátek milovaný malými i velkými. My si je rozhodně nedokážeme představit bez pečení perníčků, vanilkových rohlíčků, kokosek a mnoha dalších dobrot. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, kde se tradice pečení cukroví vůbec vzala? Nebo jak jsou na tom jinde ve světě? Trochu jsme zapátrali a výsledky našeho sladkého průzkumu přinášíme v tomto článku.

Starověké cukroví

V antickém Římě kuchaři pekli sladkosti na oslavu významných událostí, dokonce se obětovávaly bohům. V oblibě byly medové koláčky – již tehdy totiž med cenili pro jeho léčivé účinky. Keltové pekli také a svými pečenými dobrotami oslavovali zimní slunovrat, tedy 21. prosinec, který byl pro ně velmi posvátný. Znamenal totiž návrat slunce, jež dávalo život a symbolizovalo vše dobré.

České tradice

U nás pečení cukroví vychází právě z prastarého pohanského zvyku, podle něhož lidé museli v nejmocnější noc roku – noc zimního slunovratu – chránit sebe i celý dům před temnými silami. Tradiční bylo pečení sladkostí ve tvarech zvířat, které se věšelo na dveře, aby zahnalo zlou energii.

Vánoční cukroví se začalo v Evropě péct až na sklonku středověku v 16. století a mělo přinášet hojnost a štěstí, ovšem muselo se připravovat podle jasných pravidel. Například bylo nutností, aby jej hospodyně pekla z vlastní mouky. Když žena cukroví spálila, byla to předzvěst neúrodného roku, onemocnění, nebo dokonce smrti nebohé pekařky.

19. století – století medu

Cukroví v podobě, v jaké ho známe dnes, pochází přibližně z 19. století. Jak moc se lišilo v dobách dávno minulých? Nejvýznamnějším rozdílem jsou určitě použité suroviny. Například se šetřilo moukou, jelikož její cena byla pro chudší vrstvy příliš vysoká. Cukr se pak do Evropy dostal asi v 16. století a patřil k jednomu z nejluxusnějších zboží vůbec, nemluvě o skořici, hřebíčku, vanilce a jiném, dnes hojně využívaném koření.

Jaké možnosti měl tedy prostý lid? Hlavní úlohu hrál med. Cukroví dodal chuť a poměrně pevnou konzistenci. Přidalo se do něj sušené ovoce a voilà! – sladké drobné pečivo bylo na světě. Co se tvarů týká, modelovala se zvířata a kruhy. Zvířecí tvary se umisťovaly do chlévů, aby dobytek byl i nadále zdráv, kruhy byly zase symbolem plodnosti, proto se zavěšovaly na lidská stavení. Cukroví se nosilo taktéž do lesa, nebo je rozdávali dětem a chase.

Světové cukrování

Naše cukroví asi  všichni dobře známe – jen na jejich seznam bychom potřebovali samostatný článek. Vždyť počet napečených druhů je často jedním z důležitých ukazatelů kvalit českých hospodyněk. Ale stačí poodjet kousek za hranice a byli byste překvapení, jak odlišné tamní sladké tradice jsou.

Ve Francii si vánoční tabuli nedokážou představit bez bûche de Noël (v jiných zemích známého jako Yule log) – zákusku, který vypadá jako poleno. Tento obyčej pochází už ze starověku, kdy se kus dřeva obvázal pentlí a nejmladší člen hodiny jej vhodil do ohně. Dnes se namísto pálení skutečného polena peče roláda s čokoládovou polevou, která jej svým vzhledem alespoň připomíná, a to nejen ve Francii, ale i Belgii, Švýcarsku, Kanadě, Libanonu, Vietnamu, Sýrii či Itálii.

Itálie je i co se týče vánočního cukroví zemí velmi gurmánskou. Místní nedají dopustit na vysokou kynutou bábovku panettone. Dále si Italové libují v sušenkách různých příchutí, smažených kuličkách namáčených v medu nebo dortíku pandoro.

Panettone

Ve Velké Británii se také setkáme s vánočním Yule log, ale známější je jiná tradiční pochoutka – vánoční pudink. Na jeho oslazení je třeba ho podložit sušeným ovocem, často i několika druhy. Neodolatelnou vůni mu dodá skořice a na ozdobu se používá šlehačka. Aby déle vydržel, zakápne se alkoholem, například brandy.

V USA jsou důležitou součástí vánočního stolu cookies, v Jižní Americe se připravují kokosky, v Brazílii navíc speciální čokoládové kuličky obalené v čokoládovém posypu. V Austrálii a na Novém Zélandu si zase pochutnávají na dortu Pavlova či na kostkách z rýžových pukanců se sušeným ovocem zalitých v bílé čokoládě.

Zdravé a veselé

Dnes už není nouze o cukr, mouku ani koření. Lidé za ně dokonce hledají různé zdravější a často vegetariánské alternativy. Třeba kokosový olej, který dokáže plnohodnotně nahradit běžné máslo. Vašemu cukroví dodá netradiční chuť, aroma a jeho blahodárné účinky na zdraví jsou příjemným bonusem navrch. Existuje spousta vánočních receptů, v nichž hraje důležitou roli. My na něj například nedáme dopustit při přípravě linecké cukroví. Určitě si ho i letos na Vánoce zopakujeme. Vyzkoušíte ho také?

Linecké cukroví z kokosového oleje

  • 120 g bio kokosového oleje
  • 300 g hladké mouky
  • 100 g cukru moučky
  • 1 žloutek
  • kůra z 1 citronu
  • vanilková pasta dle chuti
  • rybízová marmeláda

Suché přísady prosejte a přidejte k nim kokosový tuk. Přidejte žloutek, citronovou kůru, vanilkovou pastu a vypracujte těsto, které zabalte do potravinové fólie a dejte odpočinout do chladu asi na 1 hodinu. Poté těsto vyválejte, vykrájejte požadované tvary a upečte lehce dozlatova. Vychladlé kousky natírejte rybízovou marmeládou.